Zájezdy do divadla

Přijímáme přihlášky na autobusovou dopravu do Moravského divadla v Olomouci.

Zájezdů se účastní pravidelní předplatitelé sk. K.
Cena dopravy do divadla a zpět je stanovena pro sezónu 2024/2025 na 100 Kč za osobu a dopravu na jedno představení.
Bližší informace pro zájemce: Dita Bajlová, tel.: +420 725 427 887

 

 

7.4.

Činohra

František Langer

Andělé mezi námi

Podobenství o andělech, kteří jsou v lidské podobě sesíláni z nebe zpátky na zem, aby zde, se všemi nedostatky lidského těla i duše, navraceli svět do rovnováhy. Nepozorovaně se tak pohybují mezi lidmi a nenásilně se je snaží vést k mnohdy nelehké zodpovědnosti za vlastní životy. Režie se ujme umělecký šéf činohry Roman Vencl společně s dramaturgyní činohry Michaelou Doleželovou.

Jedním takovým andělem je i doktor Mise, který postupně rozkrývá svůj pozemský úkol, jímž je pomoc bezmocně a nevyléčitelně trpícím. Máme vůbec právo rozhodovat o životě druhých, když často nejsme schopni přijmout odpovědnost ani za ten svůj?  

Neprávem opomíjené drama neprávem opomíjeného autora. Tak by se daly stručně charakterizovat Andělé mezi námi, které se po své premiéře v Divadle na Vinohradech roku 1931 dočkaly pouhých dvou dalších uvedení. Moravské divadlo tak bude teprve čtvrtou scénou, která nechá naplno promluvit Františka Langera, jenž v této hře vizionářsky zpracoval téma eutanazie. To i nadále, po téměř sto letech, rozděluje společnost a polarizuje její názory na právo jedince nakládat s vlastním životem. Langer se chopil tohoto nelehkého tématu s úctou k posvátnému tajemství života a smrti, které svět andělů i ten náš doprovází od počátku věků.       

 

19. 5.

Balet

Sergej Prokofjev, Libor Vaculík

Ivan Hrozný

 

Dramatický balet o caru Ivanu Hrozném se věrohodně opírá a čerpá především z historických pramenů, které jsou svou bohatostí a epičností předurčeny na přetlumočení do barvitě plnokrevného divadelního tvaru. 

Dramatický děj baletu je plný náhlých zvratů a intrik a příběh nepostrádá motivy lásky, přátelství, věrnosti, ale i zrady a nenávisti. Hudba Sergeje Prokofjeva zcela určitě umocní celkové vyznění této historické fresky. Je svou instrumentační kvalitou zárukou, že na scéně Moravského divadla vznikla inscenace, která zcela jistě zaujme i toho nejnáročnějšího „nebaletního“ diváka.

Libretista, choreograf a režisér Libor Vaculík Ivanem Hrozným navazuje na své úspěšné inscenace, které vytvořil v minulosti pro baletní soubor Moravského divadla: Slovanské dvojzpěvy; Edith, vrabčák z předměstí; Sen noci svatojánské a Královna Margot. V některých z nich se nechal inspirovat historickými osobnostmi, jejichž příběhy si zaslouží i taneční zpracování.

Délka představení: cca 2 hodiny , 1 přestávka

 

9. 6.

Opera a opereta

Leoš Janáček

Jenůfa

 

Nadčasový, mrazivý příběh z moravského venkova o žárlivosti, odpuštění i naději ztvární členové souboru Moravského divadla Olomouc v inscenaci, která vzniká v koprodukci s Národním divadlem Brno. Ženský inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou představí Jenůfu v původní verzi z roku 1904. 

V letošním roce slaví totiž sto dvacet let od svého premiérového uvedení. Nové nastudování přináší aktualizovaný pohled na toto světoznámé operní drama – nemilosrdný osud Jenůfy tvůrkyně propojí mimo jiné i s autentickými výpověďmi žen, pro které se z různých důvodů z počátku nestalo narození dítěte radostnou událostí.

Inscenace vzniká v koprodukci s NdB v rámci festivalu Janáček Brno a ve spolupráci s organizací Úsměv mámy.

Délka představení: cca 2 hodiny 20 minut, 1 přestávka

 

Odjezdy ze Šternberka z následujících nástupních míst: 

18:00 - Olomoucká - Tesco

18:05 - U nemocnice, Sadová zast.

18:08 - Dvorská

18:11 - Masarykova ulice

18:40 - příjezd za divadlo, Olomouc

Odjezd autobusu zpět do Šternberka se řídí délkou jednotlivých divadelních představení.

 

 

Historie zájezdů do divadla v Olomouci

Již koncem  50. let začala jezdit společně skupina divadelních přátel do Olomouce na představení tamního divadla  - dříve Státní divadlo O. Stibora Olomouc (1920–1990 ), od roku 1990 Moravského divadla.

V r. 1959 převzalo město Šternberk do své správy bývalý Okresní dům osvěty na tř. ČSA.

O dva roky později došlo k jeho sloučení se Závodním klubem n. p. Chronotechna a závodními kluby ostatních šternberských závodů a vytvoření Spojeného závodního klubu n. p. Chronotechna Šternberk, který se stal hlavním organizátorem kulturního dění ve městě. Nově vzniklá organizace začala mj. pořádat autobusové zájezdy do divadel mimo Šternberk, nejčastěji do olomouckého divadla.

 

Tylovo divadlo ve Šternberku

Budova Tylova divadla byla postavena v roce 1922 v dnešní Masarykové ulici jako Kino Saxinger. Jednalo se o patrovou podlouhlou budovu na obdélníkovém půdoryse, delší část do dnešní Kollárovy ulice. Na kratší straně obrácené do Masarykovy ulice byl malý přístřešek podpíraný úzkými sloupky, na němž byl nápis Saxingers Lichtspielhaus. 

 Kino zde fungovalo až do konce druhé světové války a po jejím skončení bylo převedeno do majetku města. Od roku 1952 zde byl dočasně sklad obilí.  

V místních orgánech Městského a okresního národního výboru vykrystalizovalo v říjnu 1953 rozhodnutí poskytnout tuto budovu divadlu. V dvorní části byla přistavěna přízemní přístavba, v sále orchestřiště, které později bylo uzavřené a sloužilo jako předscéna. 

Adaptován na šatny pro vystupující byl i sousední dům v Kolárově ulici. Sál měl kapacitu 574 míst.  Divadlo bylo slavnostně otevřeno 8. května 1955 Prodanou nevěstou od Bedřicha Smetany.  

V roce 1957 byla přistavěna v rámci akce „Z přízemní“ přístavba vchodu do Masarykovy ulice. Divadlo fungovalo nejen pro ochotníky, ale i pro zájezdní představení divadel hlavně z Olomouce a Opavy. Během druhé poloviny 20. století divadlo sloužilo častěji i pro další společenské akce jako koncerty, akademie, besídky apod. 

Od sedmdesátých let se zde promítaly i filmy. Žádná zásadní rekonstrukce nebyla od otevření divadla vykonána, budova začala pochopitelně chátrat a její vybavení značně zastaralo.  Město si nechalo vypracovat studii, ve které byly odhadnuty náklady renovace na 70 milionů korun. Jako jeho provozovatel bylo nuceno objekt z technických důvodů v roce 2008 uzavřít. Pro investici do divadelního prostoru byl vybrán projekt nového multikulturního centra v Kulturním domě, a proto městští zastupitelé schválili prodej nemovitosti soukromníkovi, což se v roce 2010 i stalo.

Ve Šternberku má bohatou historii a dlouhou tradici sahající do období první republiky české ochotnické a loutkové divadlo. Na tuto tradici českého divadla z období mezi dvěma světovými válkami po roce 1945 navázali divadelní ochotníci i loutkaři - Divadelní kroužek Národní jednoty Libuše, Jednota divadelních ochotníků, Kašpárkova družina, Loutkářský soubor Kašpárkova divadla. Domovskou scénou se stalo Kašpárkovo divadlo, které v roce 1949 bylo zprovozněno v původním zchátralém sále hostince U Bacchuse.  Kronika města Šternberka udává, že v letech 1946 – 1958 uvedlo Kašpárkovo  divadlo 63 her s 310 ochotníky a 53 000 návštěvníky. Mezi režiséry ochotnické scény patřili mj. otcové našich známých hereček Hany Macuichové a Lenky Kořínkové. 

Koncem 50. let začaly ochotnické soubory loutkařů i divadelníků zanikat. Důvodem byly politické a organizační změny ve společnosti (zatýkání některých ochotníků), rostoucí konkurence kina a televize. V 60. letech se divadelní scéna rozšířila o sál pro 100 návštěvníků v Domě osvěty – vzniklo komorní Divadlo 100, kde se prezentovala mladá kulturní generace - studentská divadla, mladé hudební skupiny, přednáškové večery, gymnasiální recitační kroužek, komponované hudební pořady.   

V  době koncem padesátých let minulého tisíciletí se právě začala psát tradice organizování zájezdů do divadla v Olomouci a tato tradice trvá až do současnosti.

[Použitý zdroj: Vlasta Hlůzová: Stopami šternberské historie, Šternberk 2011, 2. Vydání]