Divadelní klub

Tylovo divadlo ve Šternberku

Budova Tylova divadla byla postavena v roce 1922 v dnešní Masarykové ulici jako Kino Saxinger. Jednalo se o patrovou podlouhlou budovu na obdélníkovém půdoryse, delší část do dnešní Kollárovy ulice. Na kratší straně obrácené do Masarykovy ulice byl malý přístřešek podpíraný úzkými sloupky, na němž byl nápis Saxingers Lichtspielhaus

 Kino zde fungovalo až do konce druhé světové války a po jejím skončení bylo převedeno do majetku města. Od roku 1952 zde byl dočasně sklad obilí.  

 

V místních orgánech Městského a okresního národního výboru vykrystalizovalo v říjnu 1953 rozhodnutí poskytnout tuto budovu divadlu. V dvorní části byla přistavěna přízemní přístavba, v sále orchestřiště, které později bylo uzavřené a sloužilo jako předscéna. 

Adaptován na šatny pro vystupující byl i sousední dům v Kolárově ulici. Sál měl kapacitu 574 míst.  Divadlo bylo slavnostně otevřeno 8. května 1955 Prodanou nevěstou od Bedřicha Smetany.  

V roce 1957 byla přistavěna v rámci akce „Z přízemní“ přístavba vchodu do Masarykovy ulice. Divadlo fungovalo nejen pro ochotníky, ale i pro zájezdní představení divadel hlavně z Olomouce a Opavy. Během druhé poloviny 20. století divadlo sloužilo častěji i pro další společenské akce jako koncerty, akademie, besídky apod. 

Od sedmdesátých let se zde promítaly i filmy. Žádná zásadní rekonstrukce nebyla od otevření divadla vykonána, budova začala pochopitelně chátrat a její vybavení značně zastaralo.  Město si nechalo vypracovat studii, ve které byly odhadnuty náklady renovace na 70 milionů korun. Jako jeho provozovatel bylo nuceno objekt z technických důvodů v roce 2008 uzavřít. Pro investici do divadelního prostoru byl vybrán projekt nového multikulturního centra v Kulturním domě, a proto městští zastupitelé schválili prodej nemovitosti soukromníkovi, což se v roce 2010 i stalo.

Ve Šternberku má bohatou historii a dlouhou tradici sahající do období první republiky české ochotnické a loutkové divadlo. Na tuto tradici českého divadla z období mezi dvěma světovými válkami po roce 1945 navázali divadelní ochotníci i loutkaři - Divadelní kroužek Národní jednoty Libuše, Jednota divadelních ochotníků, Kašpárkova družina, Loutkářský soubor Kašpárkova divadla. Domovskou scénou se stalo Kašpárkovo divadlo, které v roce 1949 bylo zprovozněno v původním zchátralém sále hostince U Bacchuse.  Kronika města Šternberka udává, že v letech 1946 – 1958 uvedlo Kašpárkovo  divadlo 63 her s 310 ochotníky a 53 000 návštěvníky. Mezi režiséry ochotnické scény patřili mj. otcové našich známých hereček Hany Macuichové a Lenky Kořínkové. 

 

Koncem 50. let začaly ochotnické soubory loutkařů i divadelníků zanikat. Důvodem byly politické a organizační změny ve společnosti (zatýkání některých ochotníků), rostoucí konkurence kina a televize. V 60. letech se divadelní scéna rozšířila o sál pro 100 návštěvníků v Domě osvěty – vzniklo komorní Divadlo 100, kde se prezentovala mladá kulturní generace - studentská divadla, mladé hudební skupiny, přednáškové večery, gymnasiální recitační kroužek, komponované hudební pořady.   

 

V  době koncem padesátých let minulého tisíciletí se právě začala psát tradice organizování zájezdů do divadla v Olomouci a tato tradice trvá až do současnosti. V roce 2020 nebyla sezona v Moravském divadle v Olomouci dohrána v důsledku epidemické situace v republice způsobené šířením viru Covid-19 a v roce 2021 nová sezona nezačala v plánovaném lednovém termínu.

 

V novém tisíciletí je počet členů tzv. Divadelního klubu omezen kapacitou míst v autobuse. Padesát milovníků divadelní scény navštěvuje každý rok 11 představení Moravského divadla v Olomouci. Představení zahrnují žánry všech souborů divadla - činohry, baletu, opery a operety. Několik představitelů divadla bylo oceněno v posledních letech i celorepublikovými cenami Thálie v oboru opera (Jiří Přibyl) a balet (Yui Kyotani).

Dopravu zajišťují MKZ a členové divadelního klubu se spolupodílí na financování dopravy.

 

Historie zájezdů do divadla v Olomouci

Již koncem  50. let začala jezdit společně skupina divadelních přátel do Olomouce na představení tamního divadla  - dříve Státní divadlo O. Stibora Olomouc (1920–1990 ), od roku 1990 Moravského divadla.

V r. 1959 převzalo město Šternberk do své správy bývalý Okresní dům osvěty na tř. ČSA.

O dva roky později došlo k jeho sloučení se Závodním klubem n. p. Chronotechna a závodními kluby ostatních šternberských závodů a vytvoření Spojeného závodního klubu n. p. Chronotechna Šternberk, který se stal hlavním organizátorem kulturního dění ve městě. Nově vzniklá organizace začala mj. pořádat autobusové zájezdy do divadel mimo Šternberk, nejčastěji do olomouckého divadla.

 

[Použitý zdroj: Vlasta Hlůzová: Stopami šternberské historie, Šternberk 2011, 2. Vydání]

 

Zpracoval Libor Svoboda

10. 2. 2021

 

 

 

 

 

 

© 2021 Městská kulturní zařízení, příspěvková organizace | firla.eu